Když nad tím přemýšlím, tak já tyhle stavy deprese, úzkostí a té "šmakulády okolo" mám už od mala tak jsem to přijala, že to prostě jsem já - hysterka, co nestojí za nic :-) Jenže pak mě z mojeho robotího života bez emocí a nějakého ctění, nebo myšlení, že mám i fyzický tělo, probudil kolega v práci, když v jedné diskuzi začal mluvit o tématu, který jsem nedokázala ani slyšet, protože se mě taky týkalo, ale celý život jsem dělala jako že ne. Normálně jsem se složila :-D Pamatuju si, jak TO řekl a já měla pocit, že moje židle, na který jsem seděla odjela přes celou místnost a obrazně mi strhnul deku, pod kterým se moje brnění rozsypalo jak úplně zrezivělo před očima a takovou rychlostí, a já si připadala jak nahá. cítila jsem ohromnou bolest jako když do sebe vrazím nůž, reálně jsem prožívala ten rozpad, nechápu jak tohle hlava dokáže :-O nemohla jsem se vůbec nadechnout a pohnout vím jen že mi v hlavě znělo tvař se normálně :-) pak si jen pamatuju, že si kupuju kyselinu sírovou, protože po sobě nechci nechat bordel a zbytky, chci se vypařit a to doslova, a jdu se zabít, no nevyšlo to :D takže asi tu fakt mám ještě být a vyřešit TO, nějak. jenže jak jsem hysterka a extremistka tak to je na mě pomalý protože já jsem blbá a nechápavá:) no nic, ted je mi asi nejlíp co mi kdy bylo a ta kouzlo co umí pan Patrik udělat v mojí hlavě, to je boží :-)

Do programu jsem vstupovala ve stavu, kdy úzkosti a panické stavy jsem měla každý den. Během programu jsem se meditacím věnovala každý den, někdy i několikrát denně. V této praxi pokračuji i nadále. Prošla jsem všechna Vaše videa, některá i několikrát. Videa jsou mi velkým přínosem, neboť jsem si osvětlila mnoho věci a také mi spoustu věci do sebe zapadlo. Během třetího týdne programu jsem začala pociťovat zklidňování nervového systému. Nyní jsem ve stavu, že některý den mám horší a potom mi je zase pár dní lépe. Myslím, že mohu říci, že se můj stav za ty tři týdny programu zlepšil. Daří se mi lépe pracovat s mými zdroji, což byl zpočátku trochu problém. Dalším problémem bylo, že jsem byla vlastně nějakou dobu v lockdownu, aniž bych si to vůbec uvědomila. Až po shlédnutí Vašich videí jsem si začala uvědomovat, kdy se do tohoto stavu dostávám a že mi způsobuje zhoršování všech příznaků. Takže toto se mi v současnosti daří zpracovávat. Také se učím pracovat s velkým zahlcením smyslů a mysli, k němuž mám hodně blízko. Do programu jsem nastupovala, nikoliv s obavami, ale spíše s očekáváním, že mi pomůže najít způsob, jak se vypořádat s tímto náročným obdobím. Díky programu vidím, že je zapotřebí pracovat se svým stínem trochu hlouběji, aby se mi tato náročná období již neopakovala. Vaše poslední video mne přivedlo k myšlence, že vlastně není možné zpracovat najednou všechna svá vnitřní zranění a stíny, protože může jakýkoliv stín, o kterém zatím nevím nebo si ho neuvědomuji, vyplout na povrch. Důležité je umět ho zpracovat v ten daný okamžik, když se tak stane.

Dokázala jsem si poprvé v životě uvědomit svoje trauma z dětství, pojmenovat si ho. Zároveň jsem se hodně posunula v přemýšlení o tom, jaká chci být, vyjasnila si sama se sebou spoustu věcí. Je super, když člověk slyší ostatní, jak se s podobným problémem potýkají oni, jak mají na věci náhled, který by mě třeba vůbec nenapadl a přitom mi dává smysl. A taky třeba sdílení jejich meditační praxe, uvědomila jsem si díky tomu, že je třeba v pořádku, že ne vždycky je ten prožitek stejně intenzivní.

Mně se spustila úzkost na konci léta v důsledku opravdu slušného vyčerpání. Nějak jsem pořád pospíchala za povinnostmi a zapomněla jsem odpočívat, spát, jíst a pak už i pít... Začala jsem panikařit, že to nemůžu vsechno stihnout…Dneska už se tomu směju. Dávám se pomalu do kupy, abych mohla fungovat a mít sílu na svou hlavu... Hodne mi pomáhají Vaše videa, Patriku, fakt díky za Vaši práci, myslím, že je zřejmé, jak moc nás to tu všechny posouvá... A denně si připomínám mízu stromu, to je pro mě hnací motor...